Dovolte mi, krátce (nebo dlouze) se rozčílit. A budu psát bez cenzury, jak mi myšlenky hlavou poběží. Už šestý rok studuju v Praze. Poslední dobou chodím skoro denně přes Staroměstské náměstí. A každý rok čekám: Tak, kdy ti bloudi začnou stavět. Byly i roky, kdy začali stavět „vánoce“ už před Adventem. Ocenila jsem, že tento rok nezačali budovat své pseudovánoce už v polovině listopadu. O to je ovšem nápadnější, že tentokrát začali ty svoje dřeva na stánky a stromky a podobné harampádí stavět těsně před začátkem Adventu. A člověk přijede po víkendu do Prahy, jde opět z práce do školy a co vidí? „Vánoce“ v plném rozpuku. Den po první neděli adventní.
Staroměstské náměstí je zase narváno stánky, trčí tam ten strom, ulice a obchody jsou vyzdobené hvězdami a světelnými řetězy. Pokaždé stejné a každý rok se to snaží nějak oživit. Já upřímně říkám, že o Vánocích, tedy v době vánoční, bych tam ráda zašla. Nic bych si tam sice nekoupila, protože je to všechno na moji chudobu nesmírně drahé, přinesla bych si vlastní lahváče, tři, čtyři, a jen tam tak setrvala a poslouchala třeba koledy nebo jinou vánoční produkci. Bavilo by mě pozorovat ruch lidí. Obešla bych stánky, abych viděla, jaké nesmysly se prodávají a za jak absurdní cenu, poslouchala bych řeči lidí, abych slyšela, o čem mezi sebou mluví. Měla bych z toho radost, protože mě tento náš svět skutečně těší a i v prostředí, se kterým nesouhlasím, se cítím dobře, protože jsem od narození pozorovatel a v posledku skutečně miluju dobu, ve které jsem se Božím řízením narodila.
A co se potom děje v době Vánoční, když přijedu do Prahy? Ráda bych šla na to náměstí. Ale co vidím, když tam přijdu? NIC! Nikde nejsou. Sbalili svoje stánky. Ani památka. Nikde koledy, nikde stromek, nikde vánoční světla, nikde příjemný vánoční ruch! Zmizeli beze stopy.
Cožpak si nikdo neuvědomuje tu strašlivou hrozivou absurditu? Oni: Za prvé: Mají Vánoce od začátku adventu po Štědrý večer. Tedy svátek bez přípravy. Jakýsi dlouhý vyčerpávající svátek nákupů a jídla. Za druhé, což je mnohem horší: Jsou to svátky peněz. Od začátku Adventu se postupně začíná pomalu nakupovat. Vyvrcholí to všechno pár dnů před Štědrým dnem. To je ten jejich hrozný „předvánoční shon“. A příchod jejich boha se uskuteční, když si rozdají všechny ty věci a nacpou si břicha k prasknutí.
Je absurdní slyšet z pódia v době adventní zpívat např. „Narodil se Kristus Pán“. To už vážně všichni zešíleli? Jestli jsou mezi těmi lidmi křesťané, jakože ve své velké bláhovosti doufám, že ne! Ale jestli tam jsou, proč nejdou pryč? Cožpak se v Adventu zpívají koledy? Kde je píseň adventní „Roráte coeli de super“? – Rosu dejte nebesa shůry. Kde jsou ostatní adventní písně, které všechny přesně ladí do atmosféry adventu: Země odpočívá, usíná, a v hlubině se skrytě rodí Bůh. Panna Maria prožívá poslední měsíc svého těhotenství. Ve svém klíně tyto poslední týdny chrání Boha – člověka. Zranitelný zárodek, největší dar milosti Boží, Ježíš v jejím mateřském klíně ještě zranitelný, nutně potřebující ochranu své Matky. Jako země. Země tichá, černá nebo pokrytá sněhem. Země odpočívající, ve které se přeměňují všechny události minulého roku do nového počátku. Přeměňují se skrytě, v tichu, v úctě k tajemství nového zrození. A stejně tak by se měl v těchto dnech rodit Bůh v nás. Ale v klidu, pokud možno. V těchto dnech máme usnout společně s ním, který čeká na narození. Odpočinout na konci roku. Hodnotit, co jsme udělali, v klidu a míru hodnotit, co nám přinesl minulý rok. O takové náladě mluví adventní písně. Proč je nikdo nezpívá? - Nikdo je totiž nezná. Nikdo z těch lidí neví, že vůbec nějaké adventní písně existují.
Každý skutečný svátek potřebuje přípravu. Jak je ale vůbec možné pochopit význam slova Advent, když všude kolem nás, ve městě, v Praze, ale také už na vesnicích, vidíme tyhle ohavné rejdy bláznů? A jsou i křesťané, kteří vlastně neví, jak advent prožívat a nemohou za to. Vyrostli už v prostředí, kdy se Vánoce slaví o Adventu a připadá jim to samozřejmé. Potom je překvapí, když se dozví, že v adventní době se koledy nezpívají!
Nejhorší na tom všem je, že z Vánoc se staly svátky peněz. Každý svátek je totiž pro ty, kdo nevěří v Boha, jen svátkem jídla a peněz. Největší svátek jídla a peněz je pro ně Štědrý den. Proto asi potřebují celé čtyři týdny na přípravu. Postupně začít nakupovat a jíst a pít, třeba na takovém Staroměstském náměstí. Potom to všechno dokončit o Štědrém dnu. A případně si u toho tu a tam pustit jakési „historické“ „dobové“ písně jako Narodil se Kristus Pán, aby na nás přišla ta správná sentimentální „miloučká“ nálada. Všichni se milujeme a všichni si pěkně nakupujeme, a to, že si kdysi nějací blázni, kteří si říkali křesťané, mysleli, že se narodil jakýsi Ježíšek, to je všechno jistě moc pěkné. Taková pěkná nostalgie. To přece k Vánocům patří. A my i teď máme Ježíška. Tedy, když máme děti. Tak jim říkáme, i když jsme samozřejmě ateisté jako každý rozumný člověk, říkáme jim, že Ježíšek přijde a přinese jim dárky.
Dobře tedy, jestli je to jakýsi zvláštní NOVÝ svátek, potom to chápu. Každý svátek potřebuje přípravu. Takže to, co vidím na Staromáku, je příprava na určitý svátek. Ale ať tam nezpívají o Kristu! Ať si tam zpívají o kráse jídla a pití a peněz. Ať si složí své vlastní písně. Některé už mají, svojí notou i hudbou se dokonale hodí k podstatě jejich svátku – Vzorem může být velmi vhodná píseň „Rolničky, rolničky“. Nebo ať zpívají o tom, jak je pěkné společně někde být. To mi nečiní problém. Ale ať tam nedávají nad své stánky betlémskou hvězdu. Ať tam nestaví betlémy a sochy andělů. Proč si nepřiznají, že jsou to pro ně falešné symboly? Mohou tam přece mít symbol dolaru nebo symbol nějakého jídla, nebo symbol přátelství.
Mluví se tam o Ježíši Kristu, všechny symboly tam použité na něho ukazují. Ten člověk, ten Bůh, se narodil v jeslích. Což byla věc, ze které žral dobytek. On se vlastně narodil v dobytčím žlabu. Říkal, že přišel kvůli chudým. Prosím vás, lidé, kteří si můžete odepřít jeden jediný svařák za třicet korun, dejte těch třicet korun prvnímu žebrákovi, kterého uvidíte. Čím méně vám bude sympatický, tím lépe. Byl to Kristus, který řekl: Cokoli jste učinili pro toho nejposlednějšího, PRO MNE jste učinili.
Není naprosto žádným hříchem kupovat si v Adventu svařák za třicet korun. Ale je hříchem být křesťanem, kupovat si svařák za třicet korun, spojovat toto postávání na Staroměstském náměstí se slavením Vánoc, zpívat Narodil se Kristus pán a hodovat, když o ulici dál leží na dlažbě ten, kvůli kterému Kristus přišel a my ho nevidíme. Pannu Marii s Josefem také tehdy vyhodili ze zaplněného Betléma, kde byly všechny hostince plné. Musela jít do chléva a v chlévě se narodil Ježíš. Ta situace se opakuje každý rok a opakuje se i na Staroměstském náměstí. Kristus totiž už vůbec není přítomen v těch jejich předvánočních oslavách. Kristus je tam jedině přítomen v podobě těch špinavých žebráků. U nich ho ještě lze najít. A možná, když JIM, ne sobě, koupíme ten svařák, když tyto lidi pozveme na tyhle pseudovánoce, když sestoupíme do tohoto současného chléva, přijde Kristus i na Staroměstské náměstí a na všechny podobné trhy v České republice.
Zdá se, že lidé přestali přemýšlet. Přijímají všechno bez otázek, tak jak je to před ně postaveno. Proč se nezeptají, když stojí na tom náměstí, vidí stromek a vánoční hvězdu a slyší zpívat koledy – Jak ten stromek vznikl, co to znamená? Co je to ta hvězda? Proč se tady teď zpívají koledy, ve kterých se mluví o nějakém narození jakéhosi Krista Pána? Kdo to je? A proč by se zrovna teď mělo zpívat o jeho narození? A proč se tady zpívají takové přežité historické písně, když my přece vůbec nevěříme, že se kdysi nějaký Kristus narodil? Ale to je přece ten náš Ježíšek… Proč vlastně pořád říkáme dětem, že jim dárky nosí Ježíšek? Proč jim raději neříkáme, že dárky jim nosí Santa Claus (což je ale zase jen zkarikovaná podoba svatého Mikuláše), děda Mráz, nebo třeba Santa Dolar nebo Santa Euro nebo vůbec král toho všeho Santa Nákup a nad tím největší kádr Santa Peníz? Potřebujeme ještě „Ježíška“? – Ano, prý potřebujeme.
V poslední době se v Čechách rozmohla jakási šílená obludná kampaň za návrat „Ježíška“. V propagačních letácích, které jsem viděla na poště a které jsem si musela samou hrůzou vzít, byl neuměle nakreslený jakýsi hnusný blonďatý chlapec sedící na mraku, na hlavě čepici s červenou bambulí, v ruce zvonek, za zády pytel s balíčky (viz obrázek nahoře). Celá akce se jmenuje „Česko vypráví a zpívá o Ježíškovi“. Na první pohled by se mohlo zdát, že je na tom něco dobrého. – Obávám se, že není. Cituji z letáku: „Pojďte si vyprávět o našich tradicích, o lidových zvycích, o dobru, o tom, jak pomáhat druhým! Ježíšek jako symbol hezkých lidských vztahů i Vánoc… vám bude průvodcem v nové soutěžní rodinné hře.“ Děti mají psát o Ježíškově světě, o jeho pomocnících atd. Ježíškův svět, který děti vytváří prý už druhý rok, je podle těchto národních buditelů takový: „… Zároveň s podobou Ježíška se podařilo vytvořit Ježíškův svět s jeho přáteli a pomocníky, ale i se soupeři, kteří se snaží kazit jeho práci při přípravě a rozdávání dárků.“ V několikastránkovém letáku samozřejmě nechybí nabídka „výrobků s motivem Ježíška“. A to jsou např. tyto: „Ježíšek naděluje, cena 81 Kč.“ Ježíškova dílna, cena 241 Kč“. Ježíšek u okna s dárky, Cena 91 Kč.“
Vlastně už ani nevím, jestli se tady dá ještě rozčilovat. Má cenu prosit křesťany soudného rozumu, aby se k této kampani nepřipojovali? Mne se zmocňuje spíše jakési tiché zoufalství nebo marný vztek. Takže shrnuto: Úkolem Ježíška je připravovat dárky na Vánoce. A má dokonce i jakési nepřátele, kteří mu v tom úkolu brání. Tuším za tím něco hrozného – Opravdu zaměnili Boha za peníze? A kdo jsou potom ti Ježíškovi nepřátelé? Ti, kteří mu brání v rozdávání dárků, v nákupech? Nerozumím tomu. Já přece neříkám, že o Vánocích bychom si neměli dávat dárky, ale TOHLE, co čtu v letáku, je otočení celého Vánočního příběhu a především to nemá naprosto, naprosto nic společného s křesťanským poselstvím o narození Krista. Proč zneužívají Kristovo jméno? Proč dělají z Ježíše hnusnou karikaturu? Proč si nevymyslí kohokoli jiného, třeba toho dědu Mráze? Může dávat dárky, může být symbolem “dobra” a vánoční radosti, ale nemůže se jmenovat Ježíšek, protože jeden Ježíšek tady už byl a je to ten jeden jediný Ježíš Kristus, na kterého si nikdo nesmí nabalovat takovéhle svévolné, trapné a slabomyslné představy! Jako by snad chtěli zničit poslední povědomí o tom, kdo to Ježíš byl! Jestli se tahle jejich kampaň podaří a každý si bude “Ježíška” spojovat s tímhle blonďatým přihlouplým blbečkem – to bude nějaká výhra? To bude obnovení národních tradic? Takhle chtějí bojovat proti americkému Santa Clausovi? A v čem je proti “Santovi” rozdíl? Jedině v jejich jménech.
Ježíš Kristus nám nepřinesl „dárky“. On nám přinesl radost, záchranu, naději a život. Nebyl to obchodník, nebyl to ani unylý blonďatý panák, natož aby létal na mráčku a vozil za sebou pytel s nějakým harampádím typu „Ježíškova dílna za 241 korun“! Přišel kvůli chudým, uzdravoval nemocné, přinášel hlubokou pravdivou radost, s nějakými „dárky“ neměl jeho život nic společného. Když viděl, že se v Jeruzalémském chrámě usadili obchodníci, důtkami je vypráskal ven! A jeho pobyt na tomto světě skončil nejkrutější smrtí, kterou si umíme představit. Kde je v té jejich kampani tohle poselství?
Kde je v tom jejich letáku chlév, kde se Kristus narodil? A kde je v tom jejich letáku kříž?
17. 12. 2007 v 7:04
Svatá pravda. Tohle ale není ani tolik nějaký důsledek zanedbané osvěty nebo nedovzdělanosti, to jsou prostě soukolí kapitalismu, namazaný strojek, který šlape, mašina na řízené vyvolávání chtění, potřeb, výměny peněz za jejich uspokojení. Výroba megtun nesmyslů každou vteřinu potřebuje důmyslný aparát, který to chytře zdůvodní a vyvolá dojem, že to je v pořádku, že to je samozřejmé. všichni žijeme ve světě, kde všeobecné mínění o spoustě věcí vytváří siamské dvojče médií a reklamního průmyslu. Konec konců i ti pánové, co stojí za akcí Česko vypráví a zpívá Ježíškovi, jsou z téhle branže: jeden vlastní firmu na schránkové letáky, druhý firmu, která zajišťuje jejich distribuci. Projděte se městem, krajinou. Budete muset jít hodně daleko, aby vám do otevřených očí někdo neprásknul nějakým tím bilboardem, vývěsním štítem, plakátem, logem. vyškrtejte si v novinách všechna skrytá či otevřená obchodní či reklamní sdělení. co vám zbyde? tomuhle už se ani snad nedá smysluplně čelit, to nás prostě obklopuje, zavaluje, nevědomky z toho přebíráme, i když vlastně moc ani nechceme. ale všeho se jednou pohár trpělivosti naplní. prorokuji, že přijdou občanské nepokoje a občanská neposlušnost, rozlícený dav jednou prozře a všechna tahle zbytnělá veteš bude ničena a tupena tak dlouho, dokud se nevykáže do patřičných mezí.
18. 12. 2007 v 14:50
Tak tak, mluví mi to z duše. Připravte cestu Páně? Jen go, Ježíšku, go! Letos jsem kdesi zahlédl hlášku “bohatého ježuru!”. Jestli něco, tak Ježíšek je CHUDÝ. Boháč je Plútón.
Letos i nás přijel spasit kamión s kokakolou. A dětičky stály nadšeně frontu, červenobílé postavy zaplavily náměstí, jen kostel mlčky strměl za tím vším vzadu. Napadaly mě představy, jak narušit veřejný pořádek. Jít po náměstí a smýkat figurínu Santy na provaze. Vytvořit armádu modrých Santů (to nemyslím politicky, jen kvůli barevnýmu kontrastu) a vrhnout se na ty červené. Nebo jít cestou zákona a sepsat petici, která by požadovala městskou vyhlášku, podle níž by mělo být v adventu na ulicích TICHO a TMA. Nic z toho jsem zatím neudělal, jen jsem si uplivoval a polohlasně klnul. Děti se mě možná bály.
I to prázdno, co nastane “po Vánocích” mi vadí. Díky Gulbranssenovi mám za to, že Vánoce trvají, dokud je co jíst a pít. Na slavení Silvestra mě vždycky nejvíc zaráží, že pro lidi je už dááávno po Vánocích. Aspoň že jsou tu vánoční prázdniny; ale jít učit před Třemi králi mi vždycky připadalo hloupé.
18. 12. 2007 v 22:14
Ano! Smýkat figurínu Santy!! Che ché! To by bylo. Ještě že k nám nejezdí žádný spásonosný kamion. Ta povinná tma se mi taky líbí. Ale ono to nejde nařídit, lidé by to zase chápali jako autoritu a všudypřítomnou dogmatičnost Církve a to přece jen nechceme. Doufejme, že lidi si sami uvědomí, jak je to všechno absurdní, jak napsal tofet. Ale nějaká protestní akce by se stejně hodila. Třeba příští rok v Praze. Adventní akce Katolické dekadence: Smýkání Santy po Staroměstském náměstí. Za úplného ticha. Černě oděni. Jen ten Santa by byl nasvícen žárovkami. A zněla by z něho “hudba” Rolničky, rolničky. Dělám si srandu, ale stejně…
19. 12. 2007 v 9:02
Náhodou, to uspořádání té petice by vůbec nebylo špatné … samozřejmě by to nemělo šanci na úspěch ale myslím že už jen to, že by se pár lidí dovědělo, že se taková petice vůbec pořádá, by bylo pozitivní …
19. 12. 2007 v 14:49
Hodně dobrý článek. Nejvýstižnější je věta:
“A příchod jejich boha se uskuteční, když si rozdají všechny ty věci a nacpou si břicha k prasknutí. ”
:-)
Taky přispěju k postřehům: Včera jsem procházel centrem Brna a taky tam jsou na náměstí vystavěné stánky s hloupostma, vánoční strom, pódium s koledama, svařáky, atd. a samozřejmě plno lidí. No a o kousek dál stál bezdomovec u kasičky Armády spásy a cinkal zvonkem a prosil o dary, no a 99% lidí jenom projde a ani se na něho nepodívá…
21. 12. 2007 v 4:03
Uvažuju o akci na příští rok. Mít na Staroměstském náměstí veliký kotel se svařákem, zadarmo. K tomu nějaká potravina tu a tam, nebo staré hadry, co máme doma, boty, různé pro nás již nepotřebné předměty. Dávalo by se to jen chudým, bezdomovcům, žebrákům. Jejich přítomnost bych zajistila například z kostela Panny Marie Vítězné (nebo jak se to jmenuje, teď nevím) – od Pražského Jezulátka, tam je hostí každou středu. Zpívaly, nebo hrály by se u toho adventní písně. Na začátku by bylo to “smýkání Santy”, obešlo by se náměstí s tou figurínou. I různé transparenty by mohly být. Např. “Ježíšek je chudý”. “V adventu ticho a tma” apod. Musela by to být i humorná akce. Já vím, že to zní jako zcela bláhový nápad. ALe stejně mi ta myšlenka nedá pokoj…. Co o tom kdo soudí?
21. 12. 2007 v 7:35
Jen víc takových nápadů :) Jen se ujistím – v rámci toho že by to pravděpodobně byla akce katolické dekadence by se zřejmě nežádalo o žádné “povolení” a v nejhorším bychom se nechali vyhodit policajty – je tak? :-)
21. 12. 2007 v 18:27
Asi tak… Ale i o povolení by se mohlo požádat, proč ne? Stejně by nám to asi nepovolili, předpokládám že jen za to, že se někdo postaví na ten jejich svatý plac s nějakým programem, chtějí za hodinu tak 1000 korun.
15. 1. 2008 v 14:30
Tak to jsem chtěla říct, aby se potom z domovců, rázem nestali všichni bezdomovci, vždyť je přece lepší využit každou výhodu.
16. 1. 2008 v 12:20
Člověk se jménem “františka”, který psal předchozí příspěvek, ať si zvolí přezdívku. Jinak to budu mazat! A bez varování. Františka Jirousová, tedy já, se podepisuju s velkým F. Tak mě neštvěte!
10. 11. 2008 v 13:48
Perfektni clanek, mluvi mi z duse! Sice jsem ho objevil az temer rok po jeho vydani, ale co uz. Pis dal a houst, nejen, ze Ti to skvele mysli, ale navic pises moc hezky!
10. 12. 2008 v 9:33
Myslím že o tomto by se tu mohlo vědět …
11. 12. 2008 v 11:31
ty debile je to blbost
4. 12. 2009 v 22:12
Napada me hned nekolik veci… nevim od ceho zacit…
Predevsim ti nezavidim tvoje rozhorceni a tvuj negativni pohled. Uz jen proto, ze ti to nejspis kazi nejakou pripravu na Vanoce.
Svatky penez a jidla? Ty to vazne tak vidis? Samozrejme netvrdim, ze nezijeme v materialisticke svete a ze jsou penize pro mnohe lidi to nejdulezitejsi. Ale takovych lidi nam muze byt tak maximalne lito.. presto, pokud jsem to dobre pochopila, ty chces tvrdit, ze prave Vanoce slavi jen krestane? Protoze tak mi ten clanek vyznel a pokud si to fakt myslis, tak to potes..
Tak predne bych chtela zminit ze na krestanskych Vanocich de facto neni nic originalniho. Dnesni podoba Vanoc sice vychazi uz z krestanske tradice, ale je to uz nekde uplne jinde. Zvyky z ruznych koutu sveta se prolinaji, jedny mizi, rodi se nove. Tak to bylo odjakziva, vsude. Koledy nejsou ciste liturgicke pisne, uz znarodnely a jsou to, da se rict, pisne lidove (a faktem je, ze hodne koled bylo lidovymi pisnemi uz v dobe jejich vzniku). Stejne tak ten cesky Jezisek a Jezis Kristus neni to same. Jezisek je jen symbol, jen jine jmeno pro Vanocniho tatku, Zimniho tatku, Deda Mraze, Santa Clause, Andela nebo Hvezdu. Ti vsichni totiz nosi darky v ruznych zemich sveta a jedna se o stejnou postavu jako je cesky Jezisek (ktery vlastne puvodem neni ani cesky, nybrz nemecky). Je fakt, ze si to hodne lidi neuvedomuje, ale je to tak.
Zaujalo me toto tema, protoze o nem premyslim uz taky dost dlouho. Ale ne ve stejnem smyslu. Spise v tom smyslu, ze cim se blizi Vanoce vic, tim vic pozoruji jak si na ne lide porad jenom stezuji. Proc si stezuji? Protoze lide si stezuji porad a na vsechno…
V podstate verim v to, co v clanku prezentujes. Ale stejne tak jsou na durhou stranu pro mne Vanoce svatkami pratelstvi, rodiny a mozna i toho blahobytu, protoze ne, o Vanocich nechci mit vseho plno, ale chci si vazit toho, ze to vsechno mam – i to jidlo, i ty darky, ktere mi delaji radost a ktere delaji radost mym blizkym, i to, ze mam strechu nad hlavou, od krbu me hreje ohen, ze se muzu podivat na pohadky na v TV, ale hlavne ze mam pratele a rodinu. Dnes odpoledne mi zemrela teta. A ja si predstavila, jak strasne by bylo, kdyby mi umrela zena, matka nebo babicka takto pred Vanocema. Mozna jsem jen v tomto obdobi precitlivela, ale zkuste se i vy nad tim zamyslet misto toho, aby jste si stezovali na “adventni” pripavy, ktere jsou jakkoli hrisne (strasne to slovo) a uvedomili, ze Vanoce nejsou ve vlastnictvi krestanu, koledy nejsou povoleny jen v ustech vericich a ze si svicku na adventnim venci muze zapalit i ten, kdo v Boha neveri, ale je stastny za to vsechno, co ma. I za to, ze si se svymi prateli ci rodinou muez dat tu trojku svaraka. Protoze ne kazdy ma to stesti. Kazdy na to ma pravo a ne kazdy, co to dela, musi nutne byt materialista a videt Vanoce jako svatky jidla a penez.
Protoze mi osobne prave tyto negativni postoje – stezovani si na vsechno co neni tak jak ma byt, nebo spis neni podle nasich predstav, stezovani si na nepatricne traveny advent, na cizi zvyky, ktere se nam nelibi, na komercializaci, na cpani do Stredni Evropy “amecikeho” Santy, na to ze vsichni mysli jen na jidlo a penize – prijdou nejmene shodne s opravdovou pripravou va Stedry den.
(PS: jsem taky katolicka, jen tak mimochodem, jen chci prezentovat i jiny pohled…)
4. 12. 2009 v 23:42
Jeste me napadlo, kdyz ctu komentare..
Advent, narozdil od Velkeho Pustu, neni cekani na smrt, nybrz cekani na narozeni, je to ocekavani plne nadeje, ne smutku, mame se radovat ze prisel Kristus, mame byt stastni, ze prislo spaseni.. jiste, v te dobe by se nemelo tancovat, poradat velke oslavy a samozrejme, s pokorou rozjimat a pripravovat se skromne na ten prichod (coz ale pochazi mimo jine jeste z davnych priprav na slunovrat..) a ne byt nekde zavreni doma a tvarit se utrpene.. takze nejake zavadeni povinneho ticha a tmy je uplne mimo… mam takovy pocit, ze nekteri krestane maji dost mylne predstavy o tom, co je to adventni pust..
No a tahani na provazu Santy okolo malych deti – tot cin hodny praveho katolika, no.. vy se pak divite, ze je CR tak ateisticka, kdyz cesti katolici davaji takovy priklad a maji tako omezeny pristup? Ja tedy vubec..
12. 12. 2009 v 21:20
ADVENT
První, co tě na tý výloze upoutá
je drát
v barvě vyblitý brokolice,
kterej spojuje něco málo žároviček
osvětlujících papírovej betlém.
A za tím betlémem – tam to žije!
(Asi tam maj Mattoni.)
Nekonečný pohyb vozíčků a kulichů
Na letáku psali,
že od dvacátýho dvanáctý je lečo v akci…
Pojďme to prozkoumat!
Až vejdeš dovnitř,
nadechni se tý atmosféry!
Ve vzduchu stres,
deprese,
majonézový řeči,
a především duchovno, který by se dalo krájet.
Hned zpočátku vezmeš pár housek
(aby se neřeklo!)
Máš svojí pohodu
a tak tlačíš svůj vozík klidně a pozvolna.
Teď hoď blinkr doleva,
zatáčíme mezi ovoce a zeleninu!
Takovej nápor banánů, pomerančů a mandarinek!
Tos neviděl!
Hotový tropy uprostřed prosince
(…a maj dokonce i avokádo!)
Právě se dostáváš do sekce… ale ne!…
UZENINY!!!
Prejty kam se podíváš!
„Terezo, vem půl kila toho šunkáče,
přijedou Millerovi!“
Nakonec se zasekneš u pohledu na mraženou pizzu…
Co tady civíš, ty dařbujáne?!
Koukej se dál cpát a prodírat
pro to lečo,
nebo tě zezadu jebnu vekou!
„Pane Kozderka,
v Kauflandu maj slevu na sádrový ježíšky!“
Asi tak.
A amplión hrá:
„…náám náám narodiil seee….“
* * *
14. 12. 2009 v 1:37
Ad Saint-Germain: Tak tak! Velmi přesně vyjádřený “krásný” dojem z adventu v Praze. Každej ať si hraje hudbu jakou chce a věří v co chce, ale…………. Myslím, že dál nemá cenu psát, opakovala bych se.
22. 12. 2009 v 11:20
Myslím že výstižný obrázek
25. 12. 2009 v 7:58
Zimní slunovrat, astronomický začátek zimy, letos nastal 21. prosince v 18:45. Slunce vstoupilo do znamení Kozoroha a začalo se od jižního obratníku vracet zpět k rovníku. Od slunovratu se tak začal prodlužovat den jen o pár sekund denně. Je to jeden z mála dnů, významných již ze své podstaty. Neslavíme něčí narození, něčeho založení čí nad někým vítězství. Neslavíme vlastně ten den vůbec. Jen máme v podvědomí vepsaný vzkaz našich předků: v tento den se vrací příslib lepších časů v podobě přicházejícího teplého sluníčka, nové vegetace a nové naděje pro život. Toto „pohanské” datum jde ruku v ruce s později naroubovanými křesťanskými svátky roku – Vánocemi. Toto ode mne berte jako vánoční či novoroční přání všeho nejlepšího do roku 2010, aby vám sluničko přineslo radost a pozitivní energii.
26. 12. 2009 v 20:50
Pegia: a co když je pohanský původ vánoc mýtus?
6. 1. 2010 v 11:56
onni: To je určitě legitimní reakce, tím spíš, že napůl souhlasná. Nedá mi to, abych v mnohém taky nepolemizoval, zase naopak.
“Jezisek je jen symbol, jen jine jmeno pro Vanocniho tatku, Zimniho tatku, Deda Mraze, Santa Clause, Andela nebo Hvezdu.” Kdepak, podoba božského dítěte JE jednou z Kristových podob – tak jako je jeho podobou Pražské Jezulátko. Ano, prolínání tradic beru (víc časem pod novým článkem), ale stejně tak je třeba tyhle staré symboly držet oddělené. Ne silou; mají vlastní život.
Zatvrzelý negativismus, který si ze všeho vybírá ty horší stránky a tráví čas nadáváním na ně, jednostranný je. Stejně jednostranný by byl ale povinný optimismus, úsměv na tváři, Vánoce jsou tu, mějme se rádi. Občas JE důvod nadávat, praštit do stolu, zařvat. Jsou věci příliš nehorázné.
Nařizování ticha a tmy jsem samozřejmě myslel jako do extrému přehnaný nerealizovatelný způsob, jak na advent upozornit. Naprosto nemám v úmyslu někoho opruzovat s tím, jak se má chovat. Naprosto nemám v úmyslu vydávat veřejné vyhlášky a koncipovat úřední dokumenty. Jsem moderní tolerantní smířlivý člověk, pohoršit bližního bych nedokázal. – Ale to je možná špatně! Nepotřebujeme právě extrémy? Hned po světci, který lidi objímá, potřebujeme světce, který je nakope do zadku, ano, i v adventu! Polepit město reklamama, osvítit ho žárovičkama a zahltit koledama V NEVHODNOU DOBU snad není nehoráznost? Ticho a tma prostě znamenají opačný extrém, který na to upozorňuje, to je OBČAS namístě.
A jinak ticho a tmu vůbec nechápu jako smutné a utrápené! Kdybych chtěl v postu trpět, půjdu do supermarketu.
Smýkání Santy si vzít nenechám. Děti nejsou Kájové Maříkové a Mirci Dušínové; proč by se s chutí nepřidali? Ke křesťanské tradici patří i burleskní násilné karnevalové scény. Děti, nekoukejte se, flagelanti a paliči marností! Vaše morálka by mohla utrpět! Je křesťanství jen pro dobře vychované žáčky nedělní školy? Je snad pro “lidičky”, co si zazpívají vánoční popík a přispějou esemeskou své oblíbené nadaci? (Ano, je, i pro ně; ale až naposled. Nebo budou TIHLE poslední prvními?) Nemyslím si, že ke špatné pověsti Církve přispěla její agresivní péče o starodávné tradice; nic takového se neděje. Mnohem víc škodí uťápnutost, šedost, nevýraznost, minimální veřejný projev. Smýkání Santy by byl jen první krok. Nastoupit by klidně mohlo adventní zpívání (naživo, prosím), rozdávání jídla chudým a tancování s dětma.
Letos jako jindy. Zase jsem šel z půlnoční a po prázdném náměstí foukal vítr pod setmělým pódiem pár odpadků. Narodil se? To už je dávno.
A dnes, dnes končí vlastní Vánoce a co přinesly, se ukazuje navenek. Pro většinu lidí ale Vánoce skončily tak před deseti dny. Zpívejte si DNES na ulici koledu, budete za blázna.
6. 1. 2010 v 12:01
Saint – Germain: To shánění jídla by mi ani nevadilo, to má svoje místo. Mandarinky a banány mám s Vánocema asociovaný už z dětství, spíš mi je proti srsti, že jsou i v červenci :-) Klidně shon, stres, tlačenice – a tlačenka i prejt. – Kdyby se to neshodilo tou koledou. Ta má zase SVOJE místo.
8. 11. 2010 v 18:22
To sou ale pěkný kecy tady…Přijde mi, že autorka snad lidem závidí, že si ten vánoční čas prostě užívají…Užívejte si taky a nebuďte tak negativní..
Jsem ateista, tak to beru asi jinak než vy, ale ty kecy o bohu mě fakt plavěj…
12. 4. 2011 v 19:30
Rendy: Tak ty kecy nečti, přeskoč, nekomentuj a jdi na jiný webovky, kterým budeš alespoň trochu rozumět :-)). A hlavně si pěkně užívej, o to tady přece jde, že jo.
Milá Františko, klobouk dolů nad tvým zajímavým webem – takový rozsah – to se snad nedá zvládnout…Objevila jsem náhodou dneska (přes odkaz na Thomase Mertona) a doufám, že si všechny články časem přečtu. Každopádně, díky! Lucie
13. 4. 2011 v 16:54
Lucie, díky. Ten rozsah se dá skutečně těžko zvládnout, ale bývaly jsme na to dvě, já jsem články vybírala, Jana B. je přepisovala. Poslední dobou nejsou ani články ani nikdo na přepisování :) Ale taky občas myslím, že zatím stačí to, co tady je.
1. 12. 2014 v 14:38
hovoríš mi zo srdca. Práve včera som opustila pevecký sbor,protože na me chteli, abych zpívala 21.12. v kulturním dome koledy. A je to sbor kresťanský ( 100%). Nepochopili! Zpívali jsme u pomníku, pak bychom meli zpívat Matici slovenské, koledy v kulturáku, a nikdo se nás neptal jestli souhlasíme, takže NE. Od 14. let zpívám v chrámu a tak to už bude naporád!