Toto je archivní kopie zrušeného webu www.katolicka-dekadence.cz
Katolická dekadence
Katolická dekadence

Katolická dekadence

Filosofie

Františka Jirousová: Evoluce jako cesta k Bohu v díle Teilharda de Chardin

Odkaz na článek v časopise Filosofie dnes, Vol 4, No 1 (2012)

Lenka Karfíková: Křesťanství jako otevřený příběh

Křesťanství v reflexi postmoderní filosofie.

Pierre Teilhard de Chardin: Hymnus na hmotu

Proti všem dualistickým systémům, které se na hmotu, tělo, vášně a fyzická hnutí dívají jako na něco méněcenného, co je třeba překonat, nebo to rovnou považují za podstatu zla, vystupovala křesťanská nauka už od svého začátku. Dualismus se ale stále vrací a je proti němu třeba bojovat. Oslava hmotného stvořeného světa je podstatnou součástí křesťanské [...]

Z. Neubauer: Živá estetika

(6/2006) Je vnímání krásy něco zcela libovolného (subjektivního, jak se dnes nepřesně říká), nebo lze i v této oblasti mluvit o nějakém pravdivém poznání? Není to poznání objektivní (pro každého stejné, ověřitelné experimentem, převoditelné na vzorec) ale intencionální – „vztahové“.

David Pithart – Evoluce: mechanismus, či vztah?

(5/2006) Pohled na evoluci, který se přesně shoduje s naším pojetím světa jako “svobodného stvoření”. — Další text, který představuje myšlení disidentské skupiny biologů, kteří nevidí svět jako strojový mechanismus a život jako výsledek náhod a mutací.

Zdeněk Kratochvíl: Evoluce – proč bývá pohoršením…

(2/2006) Autor patří k okruhu myslitelů, kteří stejně jako např. Zdeněk Neubauer, neuznávají redukci přírody na pouhý strojový mechanismus. Přiznávají jí určitou vlastní “svobodu” a tvořivost. Uveřejňujeme zde podobné články, protože tento pohled na přírodu je pro nás základem teorie umění.

Pavel Kouba: Není důležité zvítězit…

(12/2005) Nahlédnutí do současné filosofie — Pavel Kouba: Není důležité zvítězit…. (Pojetí pravdy u Heideggera a Nietzscheho) Autor ukazuje, jaký význam může mít v současné filosofii pojem pravdy. Přemýšlení o pravdě nemusí být buď sklouznutím do vulgárního relativismu nebo setrvávání v dogmatismu a lpění na “pravdě vůbec”. Jestliže se tak rádi “oháníme pravdou”, tak ve smyslu, jak je ukázáno v článku.

D. Sölle: Boží bolest, naše bolest, R. Harries: Boží láska, jež dává sebe sama..

(11/2005) Další ukázka z Čítanky židovsko-křesťanského dialogu představuje jeden z poválečných směrů v teologii, který lze zjednodušeně nazvat jako “teologii trpícího Boha”. Aby zůstal Bůh milujícím, obětují nebo modifikují tito teologové jeden z jeho klasických atributů a to všemohoucnost.

Smrt Boha — Kde byl v Osvětimi člověk.

(10/2005) V knize “Čítanka židovsko-křesťanského dialogu” lze nalézt mnoho článků týkajících se současné theodiceje a tzv. “teologie po Osvětimi”. První ukázka přináší dva texty židovských autorů.

Dějiny teodiceje

Kapitola z knihy Bůh a zlo, která přehledně shrnuje dějiny teodiceje a otevírá cestu k problému zla, jak ho vidí moderní teologie.